Den prvý a druhý 29.1.2022-30.1.2022
Cestou z Olomouce
Naše egyptská cesta vznikla cestou ze Silvestra v Olomouci, ve vlaku českých drah. Díval jsem se s manželkou v tabletu na dokument o Egyptě, ale brzy za městem přestala jít WiFi , zrovna ve chvíli, kdy se tam objevila řeka Nil.
Oba jsme se na chvíli zasnili.
Manželce se se vyjevily v mysli četné památky, o kterých četla ve svých historických románech, které s oblibou čte, mne se tam zase objevila má oblíbená kniha Smrt na Nilu od Agaty Crhriste. No a to již byl krůček k tomu najít na webu zájezd s názvem :,, Plavba po Nilu” za 11.500,- Kč na osobu.
Neuplynul ani měsíc a letadlo nás spolu s dalšími účastníky zájezdu přeneslo za 4 hodiny do egyptské Hurghady. Byla to pro nás docela novinka, protože cestujeme téměř výhradně samostatně. Ale přeci jen Egypt není pro samostatné cestovatele kvůli bezpečnostnímu riziku zemí zaslíbenou.
První den jsme strávili ve velkokapacitním turistickém rezortu 13 kilometrů od centra města , kde jsem si spíše připadal jak někde na předměstí Moskvy vzhledem k absolutní převaze Ruských turistů. Zde není ani co popisovat. Ty mnohdy i velmi nevzhledné , až kýčovité betonové komplexy se táhnou desítky kilometrů za městem a poptávka turistického průmyslu po tomto typu ubytování žene developery k výstavbě dalších .
Druhý den jsme ale pojali ,, po našem” a vydali se do města, neboť být uzavření v resortu není náš šálek kávy a na celodenní koupání to nyní v lednu ještě není, i když jsem si v 18 stupňů teplé vodě také zaplaval.
Dopoledne jsem si splnil jeden z mých dalších snů, spatřit korálové útesy. K tomu zde mají dokonale uzpůsobeny jakési ponorkolodě. Loď vás odveze ke korálovým útesům, pak sestoupíte do podpalubí, kde jsou skla skrze který můžete pozorovat nádherný a pestrý svět mezi korály včetně hejn pestře zbarvených ryb, či potápěče , který je krmí a tím jich přivábí mnohem více.
Tu nádhernou podívanou jsem si ještě zpestřil během dvouhodinové plavby půlhodinovým šnorchlováním a viděl tak ten roztodivný podmořský svět pod hladinou rudého moře z jiného úhlu. Byl to jeden z cestovatelských zážitků , na který se nezapomíná.
Ten pravý, autentický zážitek reálného poznání života v egyptském městě nás teprve čekal.
Řidiče minibusu, který nás vezl z přístavu hotelu jsem požádal o to, aby nám zastavil poblíže historického centra.
Hurghada byla původně jen malou rybářskou vesnicí, ale od roku 1970, kdy sem postupně pronikal turistický ruch to dotáhla až k dnešnímu počtu 262 000 obyvatel a stalo se z ní největší turistické centrum v této zemi.
Jestli však někdo očekává procházku malebným historickým centrem plném památek a romantických zákoutí, tak se nedočká. Stará zástavba kvapem mizí téměř před očima a na místě zbouraných domů se staví nové. Ulice jsou málokdy pokryty asfaltem a povrch většinou tvoří hlína. S odpadovým hospodářstvím si Egypťané zřejmě hlavu také moc nelámou neboť je ho vidět pohozeného v ulicích více než dost. Sem tam lze spatřit i něco mezi popelnicí a velkým košem a pokaždé z toho vyběhly kočky, s nějakým soustem odhozeného jídla, nebo s myší.
Procházeli jsme těmi ulicemi bez plánu, tak jak to máme rádi, naprosto spontánně , bez předchozího plánu , vstříct náhodným objevům. A také , že se jich několik objevilo.
Nejvíce nás zaujal kostel, Ano i v mohamedánském Egyptě jsou kostely . Ve stomilionovém Egyptě se zhruba 8 milionů obyvatel hlásí k tzv. koptskému křesťanství.
Koptské křesťanství řadíme do velké rodiny tzv. orientálně-pravoslavných církví a jeho rozšíření v Egyptě je spojováno s misijní činností apoštola a evangelisty svatého Marka, který byl prvním biskupem v egyptské Alexandrii, kde vedl tamní křesťanskou obec.
Koptská menšina patří k původním obyvatelům Egypta, který zde žili ještě před příchodem Arabů v 7. století po Kristu. Koptové mají velmi odlišné názory od dnešního „moderního světa” na různé zvyklosti.
Příkladem může třeba být svatba.
Pokud si Kopt/ka vybere partnera z muslimské společnosti, je zavržen/na nejen svou církví, ale i rodiči a celým svým okolím. Snaha tomu předcházet vede k nucenému pobytu v klášteře, kde je dotyčnému vysvětlováno, co tím ztratí. K předcházení takovým situacím vytvořil papež Shenouda III. nedělní školy, kde se děti učí základům náboženství a tradic.
No a dnes byla zrovna neděle a my jsme si krom fotografií kostela, do kterého jsme se dostali až po důkladné prohlídce obsahu batohu a průchodu bezpečnostním rámem mohli nafotit i koptské děti vycházející z této nedělní školy. Tomu říkám být ve správný čas na správném místě.
